Kostlivec ve skříni

     Už delší dobu jsem nic nenapsala. Asi to bude, protože jsem bojovala se svými kostlivci ve skříni. A co si budeme vykládat, kdo z nás je nemá, že?

     Nedávno jsem se sblížila s jedním kolegou. Skoro 4 roky jsem okolo sebe chodili a měli jsme pocit, že si my dva nemáme co říct. Pak přišla situace, kdy jsme zjistili, že máme společnou vášeň. Oba nás baví duchovno a vše kolem toho. Jsem za to neskonale vděčná! Ukazuje mi, kde se můžu zlepšit a když se mi nechce, tak mě do toho postrčí a já si díky němu uvědomím, že mě to vlastně baví. :D Doufám, že i já jemu něčím pomáhám.

     Když u mě byl naposledy, tak mi ukázal, že jsem nad svým kostlivcem nevyhrála, jen jsem ho zavřela zpět do skříně. A ten strašák na mě vybafl vždy v ten pro mě nejnevhodnější okamžik. Snadno se dostávám do transu a díky tomuto kamarádovi ještě rychleji. Když jsem byla v transu, tak jsem si představila opravdu hodně směšnou scénku. Takže jsem svému kostlivci nasadila šaškovskou čepici. Nejen že to funguje i na jiné situace, ale vyzkoušela si to i moje dcera, která se smála a pak mi psala, že jí je lépe. 

    Jsem za to vděčná. Děkuji, děkuji, děkuji!